Do letošního roku japonský výrobce oblékl svého malého gétéčkového Tracera do stejného oblečku jako jeho většího devítkového bratra. Výrobce rozhodně nezahálel a tomuto sedmičkového motoru nadělil i trochu divočejší průběh motoru. Pojďte se téhle rudé kočce podívat pod sukni společně se mnou. 

Na showroomu Y-Moto na Vrbovce na mě čeká perfektně připravený stroj v sexy červeném laku. Obhlížím si jí ještě na prodejně a i přes oficiální informace od výrobce mám v sobě určitá očekávání. Přeci jen jsem už na sedmičkových modelech, ať už to byla slavná MT-07, nebo Tracer 700, něco nalítala. Na první pohled mě ale zaráží robustní plexisklo, které to celému novému designu z mého pohledu trochu kazí. Jinak mě ale nic výrazněji za oko netahá a ani mi nepřijde, že by tahle malá cestovní Japonka výrazněji designově vystupovala z řady, tak jak to výrobce letos předvedl např. u eMTéček. 

Venku je pošmourno a po dešti, a tohle je můj první letošní testovací motocykl se kterým vjíždím na silnici. I přesto, že jsem v zimě rozhodně nezahálela a nalítala si víc než tisíc kilometrů v terénu, cítím se na asfaltu zase jako začátečník. Odjezd na sever plánuji přes Brandýs na Benátky, nejprve ale musím absolvovat průjezd Prahou a to s nasazenými kufry, které jsou standardní výbavou této verze. Ty jsou sice téměř na úrovni šířky řídítek, ale při kličkování v provozu pro mě znamenají psychologickou překážku. Nicméně, brzy se dostávám z centra a provoz se trhá, stejně jako má opatrnost. Poznávám, že mám pod sebou mrštnou parťačku, která na mě ale při mých prvních kilometrech působí kolikrát i trochu nevychovaně, navíc podpořeno tragikomickým stavem našich silnic. Před Benátkami mě zradí opraváři silnic a jsme tak nucená najet na dálnici, kde poznávám, že výrobce, který deklaroval silnější točivý moment motoru v celém svém rozsahu, rozhodně nepřeháněl. 

Nastavitelné plexisklo dodává na komfortu a tady děkuji japonským inženýrům, že pamatují i na průměrnou výšku Evropana. Také chválím možnost jeho nastavení pomocí jedné ruky, což znamená, že si ho lze komfortně přizpůsobit i během jízdy. Vyšší postavy ať ale komplexnější ochranu před protivětrem neočekávají, na kolena mi prostě fučelo a tak nezbývalo než je trochu křečovitě přimknout k nádrži. Kryty rukou, jejichž součástí jsou i blinkry ovšem protivítr odvádí efektivně. Sedlo, které se mi při kličkovaní městem zdálo komfortní, mě ale na dlouhé cestě už přijde poměrně tvrdé a po prvních stech kilometrech už mám své česnečky trochu osezené.

Tracer 7 GT není vybaven žádnou zvláštní elektronickou výbavou, což může být pro někoho spíše výhodou. Mě tu ale ke komfortu chyběla alespoň palivová mapa RAIN, která by trochu zjemnila nástup motoru, obzvlášť v tomto nevlídném počasí, kdy za každou zatáčkou navíc ještě leží vrstva štěrku. Ale jsem nejspíš už jen rozmazlenej parchant. Nicméně trochu nevycválaně na mě působil i podvozek a i přes deklarovanou agilnost motorky jsem z ní v zatáčkách až tak dobrý pocit neměla. Stopu občas nevedla nejpřesněji a na nerovnostech si tak trochu poskakovala, jak se jí zrovna hodilo. To by ale mělo jít pomocí částečně nastavitelného podvozku odladit, a jeho jízdní vlastnosti tak částečně vylepšit. Předpokládám totiž, že demo motocykl není primárně nastavován na sedmdesátikilovou jezdkyni.

Tracer 7 GT je z mého pohledu malá nedočkavá holka, taková drzá puberťačka a je třeba tak k ní i přistupovat. Pokud ale od svého cesťáku očekáváte i trochu sportovní agrese bez přítomnosti všech možných elektronických asistentů, pak je pro vás tento stroj tou správnou volbou. Navíc velkou výhodou je její nízká provozní hmotnost (196kg) a velmi lákavá cenovka, která začíná na necelých 225000 Kč a to už stojí za zvážení. Nehledě na to, že tahle japonská teenagerka měla po celý náš společně strávený čas mou absolutní pozornost a nedala mi ani chvíli prostor soustředit se na cokoliv jiného než na jízdu jako celek. A není právě tohle to, proč na ty naše jednostopé a zdánlivě nebezpečné stroje tak rádi usedáme?

POSLEDNÍ SOUVISEJÍCÍ NOVINKY