400 km/h je rychlost, kterou je schopno překonat jen velmi málo sériových vozidel. Několik automobilů a pouze jeden jediný motocykl. Přesto že přišel na trh již v roce 2015, za celých 8 let se mu žádný z konkurentů nepřiblížil a to ani zdaleka. A ani to nevypadá že by se měl tento stav změnit.

Kawasaki deklaruje maximální rychlost motocyklu na úrovni 380 km/h. Ovšem téměř hned po startu prodeje si položilo několik lidí otázku, jak je opravdu nová Ninja H2R rychlá. Bylo jen otázkou času, kdy bude chtít někdo stroj posunout přes onu bájnou hranici, kterou je schopno pokořit jen několik rychlostních speciálů. Nakonec to byla sama Kawasaki, která v roce 2016 podepsala kontrakt se závodníkem série SSP, Kenanem Sofuoglu. Ten rozjel H2R na mostě Gulf of Izmit a během 26 vteřin překonal hranici 249 MPH, což odpovídá rychlosti 400 km/h.

 

Později se Kawasaki H2R poměřovala s leckým. Pokořila jak monoposty Formule 1, tak některé stíhací letouny. Za svá vítězství vděčí čtyřválcovému řadovému motoru a zejména přeplňování rotačním kompresorem, který stroji uděluje maximální výkon 310 koní při 14000 otáčkách za minutu. Zkusme si vyzdvihnout některé zajímavosti motoru:

  • objem motoru 998 ccm
  • kompresní poměr motoru je pouhých 8,3:1, ovšem bez vlivu kompresoru
  • maximální výkon 226,3 kW (310 koní) při 14000 otáčkách
  • maximální točivý moment 165 Nm při 12500 otáčkách
  • lopatky kompresoru mají tloušťku pouhý 1 milimetr
  • kompresor se točí rychlostí 9,2-násobku otáček motoru, tedy cca 130 000 otáček za minutu
  • přeplňování pumpuje do motoru až 196 litrů stlačeného vzduchu pod tlakem 2,4-násobku atmosférického tlaku za minutu
  • každý kompresor je ručně vyvažován s přesností na jeden miligram
  • každý jednotlivý kompresor je před montáží náročně testován, aby se podchytily výrobní vady

h2s1

Na jedné straně je systém přeplňování, na druhé straně je motor, který byl speciálně vyvinut pro model H2. Sice využívá některé komponenty z motoru motocyklu Ninja ZX-10R, ale samo o sobě se jedná o závodní motor, který vyžaduje náročnou údržbu. Například výměnu oleje každých 15 motohodin a seřízení ventilových vůlí je vyžadováno každých 30 motohodin. Již z toho je jasné, že se nejedná o nějaký zcela civilní motocykl pro ježdění na palačinku do Pekelek.

h2s2

Vyvstává otázka, proč a jak Kawasaki vůbec tento motor přivedla na svět. Odpovědí je marketing. Ano, každou značku definuje nějaká vlajková loď, která nechává stát v úžasu celé generace zákazníků. Vlajková loď dává na odiv konstruktérský um a sílu značky, bez ohledu na to, že jdete na prodejnu a odjedete z ní na třístovce. Odjíždíte s tím, že dneska tříkilo, zítra litr a jednou ona H2R. Kawasaki H2R přinesla zelenému týmu silnou reputaci. Nejrychlejší motocykl, nejlepší poměr výkonu a hmotnosti, jedinečný motocykl s přeplňováním, nejvybranější materiály pro konstrukci motocyklu jako takového. Kawasaki H2R je prostě výstavní skříň - jsou to hodinky Audemars Piguet ve výloze, bez ohledu na to že máte na ruce Swatchky za tři-padesát.

h2s3

Po devíti letech od svého zrodu stojí Kawasaki H2R stále na stupínku nejvyšším. Vybavena vším nej, počínaje samozřejmě výkonem, přes cenovku o 50% vyšší než nejbližší konkurent a konče zvukem. A právě zvuk je to, co dělá Kawasaki H2R tak osamoceným strojem. Ony koně je třeba něčím krmit. Při plném zatížení teče do válců 196 litrů vzduchu za minutu a ten musí jít zase výfukem ven. H2R je prostě badass bike, který vyluzuje ze sériové koncovky brutálních 120 db(A) hluku, což je úroveň hluku startujícího letadla. Což teprve při instalaci laděného výfuku. 120 decibelů je hluk, při kterém (odborníci říkají) můžete utrpět nevratné poškození sluchu při pouhých sedmi sekundách.

h2s5

H2R tedy jen tak neuvidíte. V sériovém provozu prakticky nikdy a bohužel dokonce ani na závodních drahách. Většina závodních okruhů má totiž nastavený maximální limit hluku. Někde je to 106, někde je to jen 102 db(A). Pro porovnání, 120 db(A) je 32-násobně vyšší hluk než hranice 70 db(A), kterou někteří lidé považují již za hranici obtěžujícího hluku.

h2s6

Dostáváme se na konec úvahy. A připomeneme si jedno rčení - "Když chceš mít opici, musíš mít na banány". Když chceš jet rychle na motorce, musíš nakrmit hodně koní. Chceš hodně koní v motorce, musíš krmit velikým množstvím benzínu. Do toho ovšem promlouvá Stochiometrický poměr, který říká, že ideální poměr vzduchu a kyslíku je 14,7:1. Takže pokud chceš krmit koně větším množstvím paliva, musíš do válců nahnat 14,7x více vzduchu. Proto máme nahoře v tabulce napsáno, že Kawasaki H2R spotřebuje až 196 litrů vzduchu za minutu. A proto ten hluk na hraně výfukové koncovky.

H2R je tedy moc hluku, při špičkových výkonech moc vysoká spotřeba paliva, je moc drahá a vlastně je i moc rychlá. Již před mnoha lety se výrobci shodli, že hon za rychlostí společně ukončí číslicí 299 na (sériovém) tachometru a dál již nebudou ukazovat nic. Aby se nyní vrhli do honění mety 400 je podle nich čistým nesmyslem, zejména ve světle tlaku proti spalovacím motorům. Začít nyní vyvíjet obdobu motoru Kawasaki H2R je prostě ekonomická sebevražda.

POSLEDNÍ SOUVISEJÍCÍ NOVINKY

H2R je pro mnoho ostatních motocyklových výrobců jako Bugatti Chiron. Něco co vyvolá úžas, nadchne výkony, ale 99,9% obyvatelstva si po nedlouhé úvaze uvědomí, že to za to nestojí. Na rovinu, ne že by stál za něco prodej prémiových superbajků jako takových. Třeba u nás se jich od každé značky prodá, co bys na prstech dvou rukou napočítal. U Kawasaki H2R je tato statistika ještě zoufalejší a to si velcí výrobci moc dobře uvědomují.