Někdy člověk nepotřebuje litrové stádo koní ani sportovní podvozek, aby na motorce našel absolutní štěstí. Stačí nízkoobjemový dvouválcový cruiser, variátor bez nutnosti mačkat spojku a západ slunce nad Ještědem.
Benda Chinchilla 350 CVT mě vytáhla z věčného tlaku na výkon a připomněla mi ryzí motorkářskou svobodu: o toulání krajem, vůni kávy, setkáních s přáteli a umění zpomalit v přítomném okamžiku.
Miluju rychlost. Jakmile to jde, tahám za plyn, brousím náklony a hledám limity stroje i sebe samé. To byl vždycky můj přirozený svět. Jenže letošní léto přineslo potřebu ubrat, nadechnout se a přesunout pozornost z honění vteřin na lidi a zážitky kolem.
A přesně v tu chvíli přistála v redakci Benda Chinchilla 350 CVT. Nízkoobjemový cruiser s automatickou převodovkou, který by v mém běžném závodním nastavení působil exoticky, dorazil v dokonalém načasování. Zafungoval jako zrcadlo i lék. Připomněl mi to, na co v sedle silných motorek často zapomínáme: že motorkaření není jen o honbě za maximálkou, ale o čistém bytí tady a teď, plynulém plynutí krajinou a radosti z detailů, které běžně minete.
Kdo vlastně stojí za značkou Benda?
Když se řekne Benda, řada lidí v ní stále vidí nováčka, který se v Evropě zjevil bez historie. Realita je pestřejší. Za značkou stojí technologická společnost Hangzhou Saturn Power Technology a její kořeny sahají až do roku 1994. Více kontextu najdete v článku zde.
Dnes je Benda nezávislou fabrikou s vlastním vývojem. Pro expanzi na evropský trh se spojila se skupinou Keeway Group a nespoléhá jen na dovoz asijské produkce. Založení vývojové a výrobní pobočky v rakouském Salzburgu potvrzuje, že evropský trh bere s plnou vážností. Portfolio značky sahá od osobitých cruiserů přes odvážné čtyřválcové koncepty až po čtyřkolky. Benda se nebojí experimentovat a kombinace cruiseru s variátorem je toho jasným důkazem.
Véčkový dvouválec v automatu
Chinchilla 350 CVT nese to podstatné už v názvu. Pohon zajišťuje bezestupňový variátor, pod nádrží ale netluče sterilní jednoválec, nýbrž poctivý vidlicový dvouválec (V-Twin). Ten dává motorce hutný zvuk i mechanický charakter.
Puristům může absence spojkové a řadicí páčky znít jako svatokrádež. Praxe je ale pragmatická. Pro začínající jezdce, lidi menšího vzrůstu nebo ty, kteří mají z koordinace všech čtyř končetin respekt, odstraňuje Chinchilla zásadní psychickou bariéru. Stačí otočit plynem a vyrazit.
Cruiserový posed a limity v náklonu
Jako jezdec zvyklý na sportovní geometrii jsem si na ergonomii nohou vpředu chvíli zvykala. Reflex hledat stupačky pod tělem ale odezněl po pár kilometrech.
Na co si zvykáte pomaleji, je brzké škrtání hlásičů na stupačkách. Nízká stavba motorky si vybírá svou daň a v utažených zatáčkách vás asfalt okamžitě upozorní na geometrický limit. Jakmile ale upravíte nájezdovou rychlost, přestanete tlačit na pilu a oblouk vykroužíte plynule, podvozek začne fungovat v naprosté harmonii.
Ranní rituál pro mechaniky
Co mě zpočátku zaskočilo, je bezpečnostní logika: motor nelze nastartovat ani nechat běžet na vyklopeném bočním stojánku. Chinchilla se v tomto chová jako moderní skútr. Protože jde ale o plnotučný V-Twin, mechanický cit velí nevyrážet za studena. Ranní prohřívání tak znamenalo usednout do sedla, zaklapnout stojánek a chvíli v klidu počkat, než olej dosáhne provozní teploty. V kontextu celkového zpomalení to byl vlastně příjemný rituál.
Skútr, nebo dospělá motorka?
Častá otázka testu: Je to ještě motorka, nebo přerostlý skútr? Odpověď je jasná – stavbou, proporcemi, kovovým dojmem i zvukem je to plnohodnotná motorka. Žádná záplava plastových krytů, ale široká řídítka, svalnaté proporce a charakteristický projev dvouválce.
Původně jsem počítala s čistě městským využitím – stylové cesty na kávu, večerní korzování městem nebo výjezd na západ slunce na Ještěd. Chinchilla má ale větší cestovní apetit, než by se mohlo zdát, a vytáhla mě mnohem dál.
Trasa z Jizerských hor až pod Krkonoše nabídla kilometry horských asfaltek a ryzí jízdní klid. Variátor v tandemu s dvouválcem dodává jízdě plynulost: před horizontem neřadíte, jen kroužíte zatáčky a vnímáte okolí. V horských střediscích navíc motorka fungovala jako magnet – kolemjdoucí se se zájmem otáčeli za netradičně bublajícím strojem. Z městského „kafíčkáře“ se vyklubal velmi schopný parťák na okresky.
Technika a čísla v praxi
Na papíře nabízí motor výkon 33,5 koní (cca 25 kW). V reálném provozu je dynamika pro svižné okreskové tempo zcela dostatečná. Při předjíždění pomalejších aut nebo výletních cesťáků máte pod plynem potřebnou jistotu.
Maximální rychlost leží na 129 km/h, optimální cestovní tempo je však kolem 100 km/h, kdy motor klidně ševelí a aerodynamický tlak zůstává na přijatelné úrovni.
Brzdy s logem BENDA nabízejí solidní brzdný účinek. Zadní brzda je nastavená poměrně ostře – při méně citlivém sešlápnutí dává ABS okamžitou zpětnou vazbu.
S výškou sedla 690 mm a pohotovostní hmotností 195 kg působí Chinchilla přístupně a ovladatelně na místě i v nulových rychlostech. Dlouhý rozvor a nízké těžiště znamenají kompromis v rychlých překlápěčkách, na oplátku ale nabízejí stabilitu v táhlých obloucích a přímém směru.
Kulatý digitální přístrojový štít zaslouží pochvalu za výbornou čitelnost i na přímém poledním slunci. Informace jsou jasně čitelné bez nutnosti clonit displej rukou.
Zastavení ve svahu: Daň za variátor
Absence manuální převodovky přináší specifickou vlastnost, kterou znají majitelé maxiskútrů: motorku nelze zajistit zařazeným rychlostním stupněm. Při stání v kopci máte trvale „neutrál“.
Při čekání na semaforu ve svahu musíte držet brzdu a při parkování je nutné pečlivě volit rovinu, aby motorka ze stojánku nesjela. Mechanická parkovací aretace by byla vítaným detailem, po pár dnech v sedle si ale parkovací návyky automaticky zautomatizujete.
Spotřeba paliva
Během testu, který kombinoval stoupání na Ještěd, horské trasy pod Krkonošemi i městský provoz, se průměrná spotřeba pohybovala mezi 4,0 až 4,3 l / 100 km. Na kompaktní objem 350 cm³ nejde o hodnotu malého skútru, variátor však roztáčí poctivý dvouválec v dospělém těle. V kombinaci s 16litrovou nádrží nabízí stroj velmi slušný dojezd bez nutnosti častého tankování.
Podvozek: Příjemné překvapení
Kombinace nízkého cruiseru s kratšími zdvihy na českých záplatovaných okreskách často slibuje tvrdé rázy do páteře. U Chinchilly se však žádný ortopedický kompromis nekoná.
Tlumení funguje dospěle, nerovnosti filtruje s nečekanou poddajností a nepřenáší do rámu ostré rázy. Překvapivou funkčnost podvozku potvrdil i náš redakční šéf Seikos při zátěžovém testu s těžší jezdeckou vahou. Benda dokázala poskládat podvozek, který i bez prémiových značkových komponentů funguje na rozbitém asfaltu spolehlivě.
Verdikt: Smysluplný lék na spěch
Benda Chinchilla 350 CVT mě v nejlepším smyslu vytrhla ze světa honby za vteřinami a maximálním náklonem. Ukázala, že podstata motorkaření nespočívá v tom, jak rychle projedete trasu, ale jak intenzivně dokážete po cestě vyčistit hlavu.
Není to stroj na lámání traťových rekordů. Je to dospěle postavený, funkční a stylový bike. Začátečníkům a jezdcům menších postav odbourává obavy z řazení a složité manipulace, vyježděným jezdcům nabízí skvělou relaxační terapii na víkendové výlety i každodenní cesty.
Za zapůjčení BENDA Chinchilla 350 CVT děkujeme společnosti NEVIMA GROUP s.r.o.
 |
+ Moderní design + Plynulý projev variátoru + Charakter véčkového dvouválce + Přívětivá ergonomie + Displej čitelný i za přímém slunci
- Hlásiče stupaček příliš blízko k asfaltu - Absence parkovací brzdy - Nemožnost ohřívání motoru při vykopnutém stojanu |
