V mnoha publikacích, manuálech, specifikacích či reklamních letácích se můžeme dočíst o výkonu motoru v mnoha zdánlivě nesourodých označeních. Jaký je rozdíl mezi kW, PS, HP nebo CV?
Pokud se podíváme do technických specifikací, je to někdy solidní divočina. Většina výrobců motocyklů deklaruje výkon motoru ve Wattech. Respektive v tisících Wattů, tedy v kW. Poté se dostanou stroje do ruky markeťákům, kteří je začnou zaobalovat do veličin jiných označení, významů a velmi často do veličiny takové, která se vyznačuje vyšším číslem a tudíž vyššími prodejními úspěchy. kW je totiž méně než HP. A HP je méně než PS a do toho někde můžeme uvidět zkratku CV. A to se bavíme o výkonu, přičemž tady máme ještě točivý moment, který někdo udává v Nm (Newton-metr), někdo jiný zase v FTLB. No prostě úplná džungle.
Kde se nám vůbec vzal výkon v koních? Původ hledejme v parních lokomotivách
Byl to právě James Watt, který zpřesnil původní teorii výkonu pocházející z roku 1712 z pera Thomase Newcomena. Watt vytvořil metodu, která má za úkol odvodit výkon jeho parní lokomotivy v ekvivalentu síly tažných koní. Až následně s odstupem let byla díky Průmyslové revoluci jeho jednotka Watt adoptována a posunuta do naší doby.
Wattův mechanický výkon byl definován činností tažného koně, který zvedal břemeno o hmotnosti 550 liber (249,5 kg) do výšky jedné stopy (0,3 metru). Z toho mu vyšla takzvaná síla (ft-lb), ke které když přidal čas (jednu sekundu), tak mu vyšel výkon. Zdvižení závaží 550 liber do výšky jedné stopy za jednu sekundu mu dávalo sílu 32549 ft-lb (foot-poud) za minutu, což je zhruba 4500 kilogram-metrů za minutu. Watt a mnoho britských techniků tedy začali používat jednotku HP (Horse Power)
Kde se tedy vzaly Watty?
Evropani měli raději metrický systém a v jejich čele stáli tvrdohlaví němci. Ti začali HP převádět na jednotku výkonu, kterou pojmenovali právě po Jamesu Wattovi. Jeden HP vycházel na 0,7457 kiloWattu (kW). Aby toho nebylo málo, tak se nad vším oni němečtí metričtí inženýři zamysleli a řekli si že Wattovu metodu přeměří s použitím metrické soustavy. Vzali tedy opět jednoho (zřejmě průměrně rostlého a vycvičeného německého) koně, nechali ho zvednout těleso o hmotnosti 75 kilogramů do výšky jeden metr a přidali veličinu času. A světe div se, nevyšlo jim 0,7457 kW, ale pouze 0,7355 kW. Zřejmě použili koně dostihového, kdežto Watt použil tažného Peršerona. Svůj výsledek Němci označili jako PS (PferdeStarke). Opodál stojící Francouzi měli k dispozici jen parkurového koně, z čehož usoudili že by to byla čirá katastrofa. A řekli si, že jen opíšou písemku od Němců a aby to nebylo úplně blbý, budou svou jednotku výkonu označovat jako CV (Chevaux-Vapeur). Obě dvě hodnoty tedy měly 0,7355 kW.
S veličinami W, HP, PS a CV se po desítky let žonglovalo jako s žetonem z kasína. Který se zrovna hodil, ten se použil. Někdy se to ovšem nehodilo, protože britské motorky podávaly větší výkon, protože HP bylo vlastně více než PS u německých motorek (0,7457 kW versus 0,7355 kW). A tak někdy výrobci a zejména marketingoví "specialisté" přeznačovali HP za PS nebo CV za hodnotu, která se jim v konkurenčním boji nejlépe hodila. A to se samozřejmě nelíbilo Evropě, která radši v roce 1972 používání hodnot HP, PS a CV zakázala prostřednictvím EEC direktivy.
Jenže byznys až na prvním místě, takže si výrobci používání těchto jednotek v roce 2010 vyboxovali nazpátek a EU povolila tyto veličiny jako suplement zažitých kilo-Wattů.
Jak je vlastně kalkulován výkon v kW?
Watt, v našem případě kiloWatt je výsledek součinu síly (ft-lb nebo Nm) a rychlosti - v našem případě rychlosti otáčení motoru. A to celé vyděleno číslem 9,5488. Podobně tak kalkulujeme HP, tedy součin síly (ft-lb) s otáčkami, děleno 5,252.
Výsledkem výpočtu vyjde například, že 1 HP = 1 kWx1,34. Takže 10 kW motor produkuje 13,4 HP.
