Chcete nové, lehké a univerzální enduro na každý den? Motorku, která nemá předepsaný servis po najetých motohodinách a tudíž je servisně méně náročná?
V dnešní době nemáte moc na výběr. Můžete se obrátit na KTM, jeho dvojnici Husqvarnu a určitou nabídku má i portugalské AJP a italské SWM. Se svou do mlýna chtěla přispět i Honda a ta to vzala trochu od lesa. Vzala hard-motokrosový model CRF450R, dala mu větší nádrž, světla, blinkry a lízátko zadního blatníku s držákem SPZ. L-ko dostalo také jinou kyvnou vidlici, která se podepsala na větší délce stroje a také na změně úhlu řízení, který je oproti ostrému R-ku menší a tudíž motorka není tak hbitá v technických pasážích.
Na straně motoru byl snížen kompresní poměr, instalována jiná vačka, těžší klika a převodovka z modelu CRF450X, která má delší kvalty a tudíž se lépe hodí na příměstské courání. K motoru byla instalována jiná řídící jednotka, která má za úkol udržet v normě emise, aby byl stroj schopen se popasovat s emisní normou Euro4. Aby tuto normu bylo možno splnit, sáhla Honda velmi hluboko do palivové mapy a výkon motoru omezila na tabulkově psaných 18,4 kW (25 koní). Současně instalovala rozměrnější výfukovou koncovku s integrovanými katalyzátory. Jak je vidět z katalogu Hondy, stroj byl zařazen na dno její tabulky.
Převodovka ve spolupráci se spojkou není úplně přesná a pokus o jemné řazení rychlostí vede k občasným falešným neutrálům, zejména na vyšších kvaltech. Řazení bez spojky je určitě přesnější, ale je to něco co je třeba se naučit a pro mnoho jezdců to není zcela samozřejmé. Podřazování dolů je již zcela přesné. Taktéž práce spojky je parádní. Její nástup je lineární, páčka spojky nevyžaduje žádnou větší sílu a lze ji snadno ovládat jedním prstem.
Brzdy stroje jsou zcela adekvátní jeho výkonu. Ba ho dokonce překračují. Instalovány jsou stejné Nissiny, jako má ostřejší CRF450X, která má téměř dvojnásobný výkon. Vpředu je dvoupístkový axiální třmen Nissin a vzadu jednopístek stejné značky. Přední brzda je lehce dávkovatelná a v terénu pro maximální brzdný účinek nepotřebujete víc než jeden prst. Zadní brzda má lineární nárůst brzdícího výkonu a tak se také dávkuje velmi dobře.
Podvozek je stejný, jaký má ostré CRF450R, případně endurové CRF450X. Tlumiče Showa A51 jsou plně nastavitelné, tedy předpětí, odskok i útlum. Stejně tak zadní monoshock stejné značky, který je ke kyvné vidlici připojen skrze progresivní přepákování Pro-Link. Podvozek je sám o sobě dobrý kus inženýringu, pokud byste uvažovali L-ko jako motokrosovou motorku. Do těžkého terénu je to ideální nářadí, jakkoliv na nízkém útlumu by mohl být jemnější a měkčí. Což může být, protože je možné si ho donastavit podle své chuti. Na větších nerovnostech nebo skocích funguje parádně a je dost obtížné ho dostat na dorazy. Koncept ostrých závodních tlumičů na druhou stranu nesedí k myšlence stroje. L-ko by mělo být takovým denním komuterem pro cestu do práce, na chalupu, nebo se jet v klidu projet po loukách a lesních cestách. Oproti v tomto ohledu skvěle nastavenému CRF250L to Honda se 450-tkou vůbec neuchopila ze správné strany. Tlumiče jsou přespříliš sportovní a jejich chování na silnici a v lehkém terénu je trochu tvrdší, než by mohlo u turistického stroje být.
V tomto duchu je i celá ergonomie stroje. Výška sedla 940 mm je vyšší, než by si člověk přál při kličkování po městě, kde se každou chvíli někde stojí na křižovatce. Jeho šířka (je to stejné sedlo jako má motokrosová CRF450R) se po dvaceti kilometrech odrazí na bolavé zadnici a tak je vhodné kombinovat jízdu ve stoje ve stupačkách. Ty jsou k tomu taktéž náležitě ergonomicky upraveny, protože jsou zakloněny dozadu, aby na nich stály nohy celou plochou právě když stojíte ve stupačkách. Jedinou výtku nemohu říci proti trojúhelníku řídítka-sedačka-stupačky. Ten je nastaven parádně. L-ko má instalovány dva rozměrné chladiče, které mají za následek poměrně velikou šířku stroje před koleny. Pozitivně se to odráží na toku vzduchu na kolena. Se strojem jsem absolvoval 130 km dlouhou cestu při 4 stupních Celsia za deště a kolena byla suchá a lehce ohřívána vzduchem proudícím skrze chladiče.
Honda instalovala lehkou titanovou nádrž o kapacitě 7,6 litru. Je to sice nádrž větší, než nádrž motokrosového R-ka, na druhou stranu téměř o litr menší než má ostřejší sestřička CRF450X. Napadá mě otázka - proč Honda vyrobila o litr menší nádrž do stroje, který by měl být turistický, když už má hotovou větší nádrž pro 450X? Určitě bych si dokázal představit mít nádrž o kapacitě alespoň 10 litrů, aby se dalo s motorkou ujet alespoň 180 kilometrů na jedno tankování. Motorka má poměrně nízkou spotřebu paliva. Při lážo-plážo plácání se po lese si vezme kolem pěti litrů. Což ale i tak znamená, že výlety do přírody je potřeba pečlivě naplánovat, protože již po stovce kilometrů na vás svítí hladové oko a velmi rychle je třeba hledat pumpu. Tím spíš, čím více taháte za plyn. Při ostřejší jízdě, či při držení motoru pod krkem na dálnici či okresce si vezme Honda o litr více a oranžová kontrolka benzínu je pak už hrozící nebezpečí.
Vybavení stroje je výrazně základní. Trochu se podivuji, že při ceně, kterou si Honda za stroj říká, se nenašel prostor pro nastavitelné páčky, kryty rukou, nebo trochu lepší kryt motoru, než jen kousek plastu. Po koupi je pak vhodné utratit další peníze navíc, aby se stroj dotáhnul do konce. Tím spíš je to překvapivé, že stroj neoplývá absolutně ničím, co by zvyšovalo jeho cenu, například ani systémem ABS. Těch pár korun navíc v nákladech za tyto ergonomické doplňky by už Hondu nezabilo. LED svícení exkluzivitu stroje nezachrání. Je sice efektní, nikoliv už tolik efektivní. Za úplné tmy sice svítí dobře a ostré studené světlo dokáže před motorkou rozednít. Pokud se ovšem pouze smráká a na cestu si potřebujete jen přisvítit, efekt není moc znát. Tlumené i dálkové světlo mají ostře řezanou hranu osvitu a ve výchozím nastavení svítí trochu výše než je v offroadu příjemné. To se dá ale snadno seřídit. Při pohledu na zpracování stroje nelze mít pochyby o tom, že se jedná o japonskou kvalitu. Na co se podíváte, tam je nápis Made in Japan. Japonsky dokonale je zpracovaný rám, digitálně přesné housenky svárů, nerezové šrouby a všepřítomná snaha o maximální zjednodušení konstrukce stroje. Jediné místo kde jsem zaváhal s úsudkem je smotek kabeláže, která je za štítkem nad předním světlem. Ten je obalen do plastové fólie a na první pohled to vypadá, jako by kabeláž někdo obalil do elektrikářské pásky.
Dostanu se nazpátek k motoru. Ten má psán maximální výkon 18,4 kW, čili přesných 25 koní. Což je jen o nějakých 0,8 koně více než má cestovní enduro CRF250L. A na tento údaj jsem slyšel v diskusích výtky. Výtky těch, kteří na stroji nikdy nejeli. Motor 450L se s 250L absolutně nedá srovnávat. Ano, maximální výkon je sice velmi podobný, 450L má ale o 10Nm (téměř o 50%) vyšší kroutící moment a na motorovém projevu je to setsakra znát. Motor CRF450L je sice udušený z nějakých 55 koní na 25, ale udušení je zejména ve středních a vyšších otáčkách. V nízkých otáčkách se tato 450-tka chová jako 450-tka a jede jako z praku. Na jedničku jde pod plynem na záda, což se vám ztěžka podaří na 250-tce i přes spojku. A i na dvojku není problém si přizdvihnout přední kolo, pokud potřebujete přeskočit hlubší rigol, nebo kládu přes cestu.
Zábava ale velmi brzy končí. Ani ne v polovině očekávaného otáčkového pole motorka zdechá . Je potřeba sázet rychlosti rychle za sebou a není žádoucí se snažit točit motorku příliš vysoko do otáček. Tomu ani nepomáhá mizerně nastavená mapa v řídcí jednotce, která neadekvátně reaguje na plynovou rukojeť. Nad polovinou plynu se začíná výkon ztrácet, palivová směs začne být příliš bohatá a motor se začíná hltit. Při přidání plynu do třetí třetiny rozsahu tedy motor spíše blekotá a žbrblá, než aby ze sebe vymáčknul požadovaný výkon. Pokud chcete motorce dopřát a natankujete do ni 100-oktanový benzín, celý problém ještě zhoršíte a motor začne blekotat ještě v nižších polohách plynu.
Pokud bych měl celkově zhodnotit stroj jako takový, nemohu říci, že by mě stroj nadchnul. Ba ani nemohu říci, že by mě stroj uspokojil. Pokud vezmu myšlenku menší sestřičky, Hondy CRF250L, tak 450L se k jejím kvalitám nedotahuje. Pokud chci jezdit motokros, zvolím si CRF450R. Pokud enduro po lese a po loukách, sáhnu po CRF450X, pokud chci univerzála do města, na okresku, pro projetí kusu lesa a na louku, tady CRF450L silně ztrácí za myšlenkou CRF250L. 250-tka je pohodlným každodenním dříčem, který můžete protahovat městem, loukou a lehčím terénem. Právě taková mohla 450L být, ale není. Servisní interval výměny oleje 1000 km z ní nečiní ani servisně nenáročný stroj a ergonomicky se nehodí na denní dojíždění kamkoliv. Pro příjemné enduro poježdění se zase nehodí díky uškrcenému motoru, protože 25 koní je i přes hmotnost stroje 131 kilogramů opravdu málo.
Jistou berličkou může být instalace otevřené řídící jednotky, která se montuje pro stroje mimo EU a mimo regulace emisní normy Euro 4. Ta otevírá výkon motoru na 38-42 koní (podle druhu řídící jednotky) a to jsou čísla, která zcela mění pravidla hry. Pro budoucího majitele by to ovšem znamenalo další nemalé náklady navíc, nehledě na fakt, že v případě trablů se strojem by mohly rychle přijít trable i s autorizovaným servisem.
Honda CRF450L je stroj plný kompromisů. Je těžko zařaditelný, protože za každým jeho parametrem je nějaké "ale". Nechci tvrdit, že si nenajde svého majitele, ALE při poměru cena/výkon je jeho pozice na trhu obtížná. Při pohledu na množství výtek které jsem uvedl by se hodilo na konci článku dodat: "a Honda všechno zachraňuje vskutku dobrou cenou". ALE ani toto dodat nelze, protože cena 269900,- Kč je cena opravdu neadekvátně vysoká. Na druhou stranu, dokážu si představit typického zákazníka - řidiče, který si chce užít projížďku mimo asfalt, řidiče, který si chce užít nekompromisního podvozku a přitom nechce mít pod zadkem stroj, který ho vyleká a při nějaké té jezdecké chybě vytrestá. Tomu bude 25 koní nadmíru stačit.
Motocykl zapůjčil Honda Moto Liberec - autorizovaný prodejce motocyklů Honda
+ nízká hmotnost + pečlivé zpracování + kvalitní komponenty
- nevyladěné vstřikování paliva - cena |