Stark Varg EX versus Talaria Komodo. Týden za řídítky a bylo rozhodnuto

Že se porovnávají spalovací motorky je standard, ale že si poměřují pindíky i majitelé těch elektrických? A tak jsme je poměřili také, se zajímavým výsledkem.

Pro majoritu motorkářů jsou elektrické motorky stále tabu. Ovšem, je tu jeden segment, který určité a to nemalé skupině lidí dává smysl a v něm popravdě kraluje jen jeden. Jeden výrobce všem vládne, jeden jim káže, jeden všechny předjede a v prachu je sváže.

A tím je bezesporu Stark Varg.

Motocykl, jehož éra započala v roce 2019 a jehož první kusy se objevily v roce 2021. Motocykl, který všem ukázal, kde má kanec díru a kudy se jednou budou ubírat trendy. Všem skeptikům zavřel ústa nejenom svým nekompromisním výkonem, ale hlavně celkovou stavbou, která nebyla plná kompromisů. A přesně naopak - Stark použil špičkové komponenty aby zajistil špičkové jízdní vlastnosti.

Motokrosová verze zůstala dlouho osamocená, než v roce 2024 Stark ohlásil verzi EX - enduro na značkách. K silniční verzi supermoto (SM) už nebylo daleko a ta byla oznámena za necelý rok poté.

Společnost Stark Future to ve svých počátcích rozhodně to neměla lehké, protože vznikla necelý rok poté, co zkrachovala americká Alta Motors. Ta vyráběla to samé s čím přišel v roce 2021 Stark - motokrosové stroje, se kterými chtěla konkurovat někdejší KTM. A vůbec se to nepodařilo. Že se to podařilo Starku, byl v té době takový malý zázrak.

Za zapůjčení strojů Stark Varg EX a Talaria Komodo ADT Moto - ADT Slaný s.r.o.

Na druhou stranu, Starku poněkud zametl cestičku Sur-Ron. Tato čínská značka vznikla v roce 2018 a někdejší model Light Bee edukoval někdejší BMX, Tiktokovou a Youtube komunitu v tom, že elektrická motorka může dávat smysl. A tato komunita mezi lety 2018 a 2021 dospěla a chtěla něco víc. Toho se chytl i druhý účastník tohoto testu.

Talaria. Ta sice vznikla již v roce 1996, ale elektrické motorky začala prodávat až od roku 2021. Technicky vyspělejší a výkonnější než tehdejší Sur-Ron. A dá se klidně říci, že Talaria Sting vylezla Sur-Ronu po zádech. A použila jeho osvědčenou recepturu - oslovila mladé a progresivní fanoušky. A nebyla to pouze Talaria, podobný princim můžeme vidět i třeba u Arctic Leopard a u jiných značek elektrických motocyklů

A ti se dnes, po čtyřech letech, poohlížejí po něčem, co jim dá další porci zábavy. Po Talaria Komodo.

Pokud postavíme Stark Varg a Talarii Komodo vedle sebe, je naprosto jasné, jak souboj na meče dopadne. Ale vlastně to úplně jasné nemusí být, protože si můžeme vzpomenout na Sur-Ron Storm Bee. Motocykl plnohodnotné velikostní kategorie, který doplatil na to, že přišel moc brzy. V době, kdy na něj nebyla veřejnost připravena, s motorem o výkonu pouhých 22kW a s komponenty, které s nadcházejícím Starkem nesnesly srovnání. A celé to zabila na svou dobu příliš vysoká cena. Takže vlastně, ne vždy musí být plnohodnotný enduro motocykl vítězem, protože pohledem do roku 2022, kdy jsme Storm Bee testovali několik měsíců, ho dnes Talaria Komodo hravě zhltne a ještě si s mlaskáním olízne prstíky.

Stark je přesto úplně jiná výkonnostní kategorie. A nový Varg EX je výjimečně podařený stroj. Nikoliv ale až tak, aby s tím Talaria Komodo prohrála na celé čáře. Rozdíly jsou vidět na první dobrou - Stark je větší, je to rozměrově plnohodnotné enduro. Talaria Komodo je o 11 centimetrů kratší, sedačku má o 8 centimetrů níže a navíc o něco užší, takže jezdec nemá tolik rozkročené nohy. A je také o 22 kilogramů lehčí.

Stark vítězí zejména silou motoru. Teoreticky. Maximálně ze sebe vytáhne 80 koní, kdežto Talaria "pouze" 43. Realita je ovšem taková, že 80 koní je opravdu zabijácký výkon, zejména když k tomu připočteme točivý moment, který je téměř od nulových otáček 1036 Nm. Když se podíváme na lidi, kteří se Starkem jezdí ČAMS enduro, tak jezdí na úrovni maximálně 60 koní. Což nám dává 0,5 koně na kilogram hmotnosti. U Talarie nám to vychází na 0,44. Teoreticky.

Teoreticky proč? Protože čínské kilowatty nejsou kilowatty evropské. Když na Starkovi nastavím cca 43 koní, tak přes svou značně větší hmotnost jede cca jako Talárka. Pro mě je u motoru důležitý ještě jeden aspekt. A to ten, že Talaria je výrazně tišší než Stark. Motor není vůbec slyšet a slyšíte jen řetěz. Motor Starku piští jak RC autíčko a cyklisti se zmateně ohlíželi, cože se to k nim zezadu blíží.

Druhou disciplínou je podvozek. Tady vede Stark a těží zejména z faktu, že za svou výrazně vyšší cenu dostanete podvozek KYB, který je lepší. Řekl bych snad že i skvělý. Na druhé straně stojící Talaria Komodo má podvozek vlastní konstrukce, za který se vůbec nemusí stydět. Vpředu to jsou nastavitelné dvoukomorové vidlice, vzadu plně nastavitelný monoshock. Z tlumičů Talarie se dá vykouzlit poměrně solidní funkčnost. Sice nikdy nebudou tak dobré jako má Stark, ale rozhodně jsou nastavitelné tak, že budou vyhovovat drtivé většině majitelů. My jsme museli na předku povolit komprese do minima, aby to v enduru žehlilo lépe kořeny a kameny. Na zadku jsme si zase hodně museli pohrát s reboundem, který jsme podpořili Tublissem v zadní 110-milimetrové pneumatice nafouknutým na 0,3 atmosféry.

Třetí disciplínou jsou brzdy. Začneme opět Starkem, který využívá nabídky Bremba. V našem případě jsme měli i zadní brzdu na noze, která byla největším failem celého stroje. Na levé páčce byla měkká, na noze byla kousavá, takže se nedala rozumně dávkovat. Možná to bylo kombinací páčka+noha, protože když jsem jezdil se Starkem pouze s páčkou, nevzpomínám si že bych s tím měl problém. Přední brzda = standard.

Talaria Komodo má brzdy opět své vlastní konstrukce. A obě na páčkách na řídítkách. Obě brzdily skvěle a v této kategorii bych řekl, že nad Starkem vítězí, zejména díky nepředvídatelnému zadku na Vargu.

Čtvrtou disciplínou je baterie a dojezd. Stark má 6,7 kWh baterku, kdežto Komodo 4,4. Jenže baterie Starku se potýká s o 22 kilogramy vyšší hmotností stroje. Udělali jsme s Eliškou pokusný enduro výlet středně obtížného endura bez žádných brutal výjezdů. Takové to plácání se po ouzkých trailech, po kořenech, s průměrnou rychlostí kolem 20 km/h, což cca dokládá úroveň obtížnosti. Já 100 kilo i s gearem na Starku, Eliška s cca 80 kilogramy na Komodu. A oba jsme se po dvou hodinách vrátili domů s 50% baterky. Ve výsledku jsme se shodli na faktu, že pro naši úroveň enduro jízdy baterka vydrží dostatečně na to, aby nás stroj utahal dřív, než potřebuje nabít.

A samozřejmě, pokud bychom jeli po rovinách, 6,7 kWh vždy zvítězí nad 4,4. Věřím, že v rovinatých terénech vydrží Stark o oněch 30% déle, pokud na něm pojede stejný jezdec jako by jel na Komodu.

Pátá disciplína je výbava. Tady boduje Stark svým infotainmentem v mobilu. Ten je do puntíku propracovaný, v našem případě v něm byly všechny příplatkové fičurky, takže včetně navigace a Advaced módu pro ladění výkonových křivek. Talaria Komodo se musí spokojit "pouze" se třemi úrovněmi výkonu motoru a se třemi úrovněmi brzdné síly motoru a tím pádem rekuperace energie. A obejít se bez navigace, bez IoT 4G konektivity pro hlídání stroje a všechny navázané služby internetové konektivity.

Tedy ruku na srdce - ne že by to bylo potřeba. Mobil ve Starku se fajn, ale rozhodně to není žádný game changer. Ve výsledku jsem beztak jezdil jen na dvě úrovně (30 a 50 koní), s fixně nastavenou rekuperací, takže jsem vlastně ve výsledku využíval tolik služeb, které mi nabídlo samotné Komodo.

Když to takhle spočítám, čistě matematicky mi vychází, že je jasným vítězem Stark Varg EX. A pro někoho to je jednoznačně tak. Jenže... když vezmu v úvahu zbylé vlastnosti a charakteristiky obou strojů, už to tak jednoznačné není. Co jsme projeli na Starku, jsme projeli i na Komodu. Stark má lepší motor, lepší podvozek. Komodo má ale také skvělý motor. A podvozek má ačkoliv horší, tak stále dost solidní. Stark má větší baterii, ale také je o celých 22 kilo těžší. A také o 11 centimetrů delší a o 8 centimetrů vyšší. Když jsem s ním jel rychlé úseky, nebo jsme jeli hluboké písečné pisty, jednoznačně lépe vedl stopu. A tolik se nezvedá na záda, protože je pro enduro jízdu lépe vyvážený. Karta se obrátila v lese, když jsme měli kličkovat na silngletrailu. Krátké a lehké Komodo vyniká mrštností a Starku ani větší výkon nedopomůže k tomu aby ho pokořil. Byť se musí Komodu upřít fakt, že jeho o 11 centimetrů kratší rozvor má za následek, že se v těžších výjezdech snadno zvedá na zadní kolo.

Resumé je poměrně jednoduché. Když se podíváte na automobilové okruhové závody, vidíte jak se mezi sebou mísí silná GTčka se slabšími WTCC vozy. Podobně se si poměřuje pindíky Stak Varg EX s Talarií Komodo. Stark je jako GTčkové Lamborgini - pro dozrálého jezdce, který je na vrcholu svých jízdních vlastností a hledá cestu jak se posunout dál.

Za zapůjčení strojů Stark Varg EX a Talaria Komodo ADT Moto - ADT Slaný s.r.o.

Talaria Komodo je více hobby stroj, ovšem kterého není radno podceňovat, protože i ten vás dokáže vystřelit ze cviček. Pro pohodovější ježdění po lese. Tišší, obratnější, schopnější pro prozkoumávání neznámých cestiček v borůvčí.

Talaria Komodo a Stak Varg pohledem Elišky:

"Ohnivé diskuze o tom, co je lepší, k motorkám patří, ale já jsem tyhle dva stroje nechtěla stavět proti sobě. Technicky jsou sice neporovnatelné, ale z pohledu čisté zábavy a využití dávají smysl oba. S Talarií jsem zmizela na hřebenech – kořeny, kameny, potoky a technické pasáže. Hopsáte si lesem, nikoho neotravujete hlukem a vnímáte tu lehkost. Absence spojky a klasické zadní brzdy sice nejdřív vyžaduje trochu mentálního přeprogramování, ale je to jako přechod na automat v autě: zvyknete si hned. Najednou máte čas soustředit se na čistou techniku – jak si odlehčit předek před kládou nebo jak precizně nadávkovat plyn v trialovém úseku. Bavila jsem se královsky a limit byl v tomhle případě jednoznačně mezi řídítky a stupačkami.

Stark Varg je jiná káva. Ten mi okamžitě sedl v pískových pasážích, táhlých výjezdech a rychlých šotolinách. Teprve tam totiž vynikne jeho dospělá stavba a naprosto nesmyslný krouťák. V hlubokém písku parádně drží stopu, nekompromisně se vodí v drážkách a s obrovskou jistotou se sklápí do tobogánů. Ze začátku mě sice překvapil kousavější nástup zadní brzdy, ale stačilo pár zatáček a už je člověk lítá kontrolovaným smykem. Dokázala bych si představit mít obě tyhle hračky doma v garáži a každý den na nich jezdit totálně zničit tělo. Jedno je totiž jisté: baterka toho vydrží víc než vy."