Zítra uběhne "vacatio legis", tedy lhůta od zveřejnění po vznik účinnosti nové normy, která v Itálii zakazuje offroad všech vozidel, které jsou mimo asfalt mimo stanovený účel.
Velký bratr alias Stát chce mít dohled nad všemi ovečkami. Chce je mít na kamerách, chce od nich poplatky, daně, pojištění a proto jim zakazuje vjezd mimo asfaltové komunikace. Své úmysly schovává za "zelenou lobby". Prvního prosince podepsal italský ministr zemědělství Stefano Patuanelli, ministr kultury Dario Francesini a ministr ekologických změn Roberto Cingolani dokument, který definuje národní kritéria pro definici regulaci zdrojů. Týká se zejména lesů a pastvin a jeho součástí je zákaz provozu jakýchkoliv motorových vozidel mimo asfaltové komunikace, pokud nejsou provozovány v přímé souvislosti s výkonem lesní, či zemědělské činnosti (kompletní dokument najdete ZDE)
Zjednodušeně řečeno, od zítřejšího dne, pokud sjedete na motocyklu (terénním vozidlem, SxS, čtyřkolkou) mimo asfalt, vystavujete se riziku pokuty, bez možnosti odvolání se. Offroad aktivita je povolena pouze pro vozidla sloužící obhospodařování, rekultivaci, údržbě krajiny a ke kontrole dodržování nařízení. A současně konkrétně pro nákladní vozidla, traktory a jejich přívěsy, trailery, harvestory a vozidla kontrolních orgánů. Všechna vozidla pro zábavu nejsou dovolena.
Proti nařízení již vytáhla do boje asociace výrobců motocyklového příslušenství a zboží ANCMA (Associazione Nazionale Ciclo Motociclo Accessori), která není úplně bezzubou, protože sdružuje na 150 tisíc firem, které zaměstnávají přes 5 milionů zaměstnanců. A také italská motocyklová federace FMI. Těm se podařilo zmátořit několik ministerstev, které se nyní budou snažit najít řešení, jak z celého sporu mezi zelenou lobby a běžným obyvatelstvem vybruslit. Nehledě na fakt, že například Ducati vyrábí dnes 30% své produkce "scrambler" motocyklů, které mají jakýs takýs potenciál jezdit mimo asfaltové cesty. A to nepočítáme cestovní endura Ducati, Moto Guzzi, Aprilie, nově i MV Agusty, které svým rozsahem definují celé průmyslové odvětví. Jasné totiž je, že se budou tyto aktivity provozovat dál, ovšem jako je tomu u nás, v šedé zóně kličkování na hraně zákonů.
Kritické je to zejména pro zahraniční návštěvníky populárních italských šotolinových cest, kteří přinášejí do italské ekonomiky navíc nemálo peněz, protože obvykle bydlí v hotelích a penzionech podél těchto cest. Škrtnout tedy můžeme kompletní Trans Euro Trail Italia, která má 2058 kilometrů a také stovky kilometrů nádherných vojenských cest v ligurských a savojských Alpách.
Bohužel proto, že si nikdo z římské vrchnosti neuvědomuje, že největší škodu nečiní ten, kdo jezdí po cestách, ale ten, kdo je buldozery (před stovkou let) vytvořil.
